Jedním z nejúspěšnějších projektů společnosti SALSO byla implementace systému WMS ve společnosti LYCKEBY CULINAR, která se věnuje výrobě a prodeji ingrediencí pro potravinářství. Na otázky odpovídá Ivan Sluštík, ředitel SALSO.
Začněme krátce tím, čemu se SALSO věnuje.
Za jednu z nejúspěšnějších považujete implementaci systému WMS v LYCKEBY CULINAR. Proč?
Nejen nejúspěšnější, ale i nejrozsáhlejší. Změnila totiž v CULINARu procesy natolik, že se mohl s původními kapacitami věnovat navýšení výroby a výraznému růstu. Jak nám po implementaci WMS řekla paní ředitelka: „Kdybychom nezavedli WMS, tak už dneska nefungujeme“.
O co tedy šlo?
Na základě logistického auditu jsme v roce 2020 mimo jiné zjistili, že sice mají pro řízení skladů docela robustní systém, nicméně fungují v režimu tužka-papír. Sice nějakým způsobem využívali systém Axapta od Microsoftu, ve kterém měli sklad evidovaný podle šarží nebo umístění palet, ale tyto údaje psali skladníci na papír – ať už na dodací listy, když přijímali zboží, nebo na seznamy s tím, kam ho ukládají, jaké to jsou šarže a podobně. Papíry nosili do kanceláře, tam ty údaje někdo zadal do systému, a když měli expedovat, tak si dispečerka vysvítila stavy skladů a určila, odkud se jaké zboží má brát. Skladník to dostal na papíru a podle něj hledal příslušné palety. Když je nenašel tam, kde měly být, poznačil si to zase na papír, stejně jako, když je našel a transakci provedl, a ten odevzdal do kanceláře.
Jaký byl váš návrh?
Navrhli jsme paní ředitelce, že máme systém, který by zajistil propojení s jejich ERP systémem Axapta, načetli bychom do našeho WMS nákupní objednávky z hlediska příjmů na sklad. WMS by udělal množstevní příjemky a skladník by v našem systému označil palety etiketami s čárovými kódy. Pak už by vlastně stačilo pořídit čtečky. Aplikace pro skladníky v rámci našeho WMS by umožnila napípnout paletu a její lokaci, a údaje by se automaticky datově poslaly do ERP systému.
Takže konec běhání s papíry ze skladu do kanceláře a zpátky?
Jaký to mělo dopad?
Zvýšila se samozřejmě produktivita, protože z fáze „nestíháme vůbec nic“ se dostali do fáze „všechno je v pohodě“. Takže jsme se s WMS posunuli ze skladu do další oblasti, tedy vychystávání surovin pro výrobu. Jde v podstatě o stejný princip. Z nadřazeného ERP systému přebíráme výrobní příkazy a jak plánujeme expedici, naplánujeme stejně tak vychystání suroviny pro výrobu. Skladníci je zase vidí ve čtečkách a postupují obdobně jako ve skladu.
Tím to skončilo?
Zdaleka ne. Dnes už kromě naplánování surovin, kde říkáme, co je potřeba pro dnešní nebo zítřejší výrobu přivézt ze skladu, plánujeme i výrobu samotnou, to znamená dávky na míchačky. Evidujeme dávky a údaje posíláme zase nazpátek do ERP systému. Pracovníci z nich připraví spotřebu do výroby, náklady a podobně.
Evidujete i produktivitu?
Díky MES systému pro řízení výrobních zařízení, který CULINAR už měl, jsme s nimi mohli začít komunikovat. Čili plán výroby „putuje“ elektronicky do MES systému, a ten podle něj vyrábí a vrací nazpátek skutečnost. Takže evidujeme i produktivitu i časy jednotlivých operací a všechny tyto věci navíc ještě online zobrazujeme výrobákům na velké obrazovce ve výrobě. Vidí, co se vyrábí, co z plánu je už aktuálně vyrobeno, jaká je produktivita a tak dál. Samozřejmě zobrazujeme třeba i obsazenost skladů.
Jaký největší přínos v zavedení WMS vidí ředitelka CULINAru?
Díky němu navýšili v CULINARu výrobu a zvládají ji se stejným počtem lidí. Nehledě na to, že získávají kvalitní informace, takže se jim skokově zlepšil systém evidence celého procesu a otevřel prostor pro navýšení výroby bez nutnosti přijímání dalších lidí.
A ještě jedna otázka: Jak nový způsob práce přijímali zaměstnanci?
To je právě alfa a omega úspěšného projektu. Tím, že jsme je nepřetržitě edukovali a informovali, vzali zavedení WMS jako dobrý krok. Největším nevěřícím Tomášem byla právě dispečerka, ke které dřív skladníci nosili záznamy na papírech. A stal se z ní nakonec největší zastánce a propagátor WMS.
